No a potom – zrcadlové bludiště. Bereme si rukavice, v kouzelných zrcadlech jsme menší či větší osobnosti. Smích léčí… Fakt – některé z nás hodně. Vrcholem byla cesta bludištěm. Někteří fyzicky pochopili, nač mají hlavy i ruce, jiní se trefili do zrcadel a hledali složitě cestu ven. Povedlo se ztratit i „mužskou“ botku. Nakonec se v bludišti našla. Ještě poslední foto.

Hodina utekla hodně rychle. Jdeme zpátky podzámeckou zahradou. Foto na schodech. Pěšky na nádraží. Tam konečně – studené nápoje. Vlaky jely načas a za chvíli jsme doma. Tak zase někdy příště …