Víte, že sokol je nejrychlejší živočich na planetě a při střemhlavém letu mu byla naměřena rychlost 389 km/hod? A dokážete si představit, že orel vidí svou kořist z výšky pěti kilometrů? Tak přesně takové zajímavosti ze světa ptáků jsme slyšeli z úst zkušených sokolníků z lednické společnosti Zayferus, která se věnuje ochraně dravých ptáků a šíří osvětu do škol mezi děti.

Na fotbalovém hřišti jsme měli možnost vidět sokoly, poštolky, jestřáby, orly, káně i exotického karanča jižního, ale i několik druhů supů nebo orlosupa bradatého, který se živí lovem ryb na Aljašce. Na vlastní oči jsme si prohlédli orla kamčatského, což je největší orel na světě. K vidění bylo i několik druhů sov – od puštíků a sýčků až po majestátní sovu sněžnou. Velmi zajímavé bylo pozorování některých dravců v letu, kteří se vždy po čase vrátili ke svému sokolníkovi.

Jedním z nejvzácnějších dravců, kterého jsme viděli, byl bílý sokol lovecký, kterého cvičí arabští šejkové. Jeho cena na trhu s opeřenci je prý astronomická. Ve společnosti Zayferus si splnili svůj chovatelský sen a mají samici tohoto druhu jménem Sorfonna.

Dozvěděli jsme se také, proč někteří dravci mají na hlavě čepičku. Ta totiž dravce zklidňuje, protože nevidí. V dřívějších dobách – hlavně ve středověku bývalo sokolnictví výsadou králů a šlechty, v současné přetechnizované době se sokolnická činnost využívá při ochraně letišť a vinic.