Aktuální dění

Cesta mezinárodním expresem nám bleskově utekla. Prázdný byl jen vůz první třídy, do něhož jsme se vydali právě my a po důrazném upozornění paní průvodčí ho rychle opustili a přesunuli se do třídy druhé.

 Nádraží Zlín střed nás vrátilo do minulého století. A dál pěšky ve svých botách, ale ne v těch od Bati. Cesta do kopce k památníku byla docela náročná…  Když jsme se konečně ocitli nahoře, bylo zavřeno. Čekáme. A navíc máme problém! Jednomu z nás chybí mobilní telefon. Snažíme se po něm dopátrat a voláme o pomoc. Konečně dobrá zpráva – mobil se našel. Bude potřeba nějak jej převzít a předat jeho majiteli. Mezitím přichází paní průvodkyně, vítá nás a zve na začátek našeho setkání s Baťovou historií.

V první místnosti je teplo a navíc WC. Když chybí, není to jednoduché… Začínáme!  Na otázky o Tomáši Baťovi známe některé odpovědi, průvodkyně je spokojena a chválí nás. Odcházíme k památníku. Některé překvapí jeho velikost a tvar. Uvnitř se dozvídáme zajímavosti o životě a tragické smrti zlínského podnikatele. Mnohé překvapí velikost kopie jeho soukromého letadla. Rozdělíme se do skupin a dáváme se do práce.  Řadíme různé fotografie, vyhledáváme zadané obrazce a tvary. Odpovídáme na položené otázky, většinou správně. A posloucháme pochvalu. Konec. Vracíme se pro své věci. Odcházíme z památníku a většina z nás se už těší do „kouzelného jablíčka“, kde nasytíme bříško. Menšina jde jinam. Sraz máme na nádraží. Jedeme načas. Sláva, na nádraží v Otrokovicích si přebírá majitel svůj ztracený telefon. Vše dobře dopadlo a jsme bohatší o nové zážitky.